1939 - 1950
Platební styk během II. světové války a těsně po ní
Šek České průmyslové banky (konec 30. let 20. stol.) |
K významným změnám v platebním styku došlo v důsledku okupace českých zemí nacistickým Německem. Důvodem byla snaha okupačních úřadů o koncentraci prostředků na účtech českého peněžnictví a jejich následný hladký převod do Říše. Proto byla většina stávajících žirocentrál lidového peněžnictví napojena na říšské. Kde dosud chyběla takováto organizace, popř. jich operovalo několik došlo ke zřízení jedné velké – Ústřední banky družstev (vesnické a živnostenské záloženství), Zemědělské banky (okresní záložny hospodářské), Zemské banky – Ústřední banky spořitelen (spořitelny). Podobně byl propojen i žirový styk realizovaný prostřednictvím Národní banky pro Čechy a Moravu (s Říšskou bankou) nebo Poštovní spořitelny (říšská pošta). Pro zajištění co nejširšího sběru prostředků byl žirový styk Národní banky rozšířen i na osoby, jež dosud u ní neměly žirový účet.
Dosud mimo dohled Národní banky v oblasti platebního styku stálo vzájemné uspořádání a zúčtování obchodů s cennými papíry mezi všemi návštěvníky Pražské bursy pro zboží a cenné papíry, které zatím zajišťovala Pražská súčtovací banka. V roce 1942 tento ústav převzala Národní banka a přetvořila ji ve Sběrnou banku cenných papírů, jejímž úkolem vedle clearingu burzovních obchodů bylo i vedení evidence cenných papírů.
Po osvobození ČSR byly pochopitelně všechny žirocentrály odtrženy od říšskoněmeckých ústředí. Před Národní bankou naopak stál jako hlavní úkol sjednocení odtržených území s českými zeměmi. Zásadní problém představovalo sjednocení platebního styku se Slovenskem.
Zatímco do roku 1948 nebyly v bankách způsoby provádění platebního styku jednotné, od tohoto roku došlo k jeho sjednocování na všech úrovních (např. sjednocování účtů podniků). Hlavní část zodpovědnosti za provádění platebního styku byla svěřena Poštovní spořitelně. Její platební instrumenty však začaly využívat i ostatní bankovní instituce (např. vplatní lístky). Byly tak vytvořeny předpoklady pro rozvoj bezhotovostního platebního styku. Díky koncentraci bank byla také v roce 1949 zrušena činnost odúčtovacích sdružení.