Zpráva pro schůzi vlády ČSFR o obnovení členství v MMF (1990)

Hromadící se hospodářské problémy v druhé polovině 80. let opět oživily myšlenku na reformu bankovního systému. Jejich výsledkem se staly zákony č. 130/1989 Sb. a č. 158/1989 Sb., které od počátku roku 1990 zaváděly dvoustupňový bankovní systém. Na jeho základě se ze Státní banky československé oddělily obchodní činnosti, které jednak daly vzniknout dvěma novým obchodním bankám (Komerční banka a Všeobecná úverová banka) a jednak oživily dosud „umrtvenou“ Investiční banku. Státní banka československá se nově koncentrovala již jen na emisní činnost (včetně emise oběžných mincí), devizovou a celostátní měnovou politiku. Bance byla sice přiznána nezávislost na vládě, ale omezená v oblasti celostátního plánování. Předseda banky byl jmenován prezidentem na návrh vlády a místopředsedy jmenovala vláda na návrh předsedy. I nadále tvořily SBČS ústředí, dva hlavní ústavy a pobočky.

Snaha přizpůsobit centrální banku nyní již demokratického Československa standardům centrálních bank vyspělého světa vedla již v únoru 1990 k návrhům na zřízení bankovní rady. K realizaci návrhu došlo na základě ústavního zákona z 12. prosince 1990 č. 556/1990 Sb., kterým se měnil zákon o československé federaci. Ústavní zákon sice ponechával konečnou úpravu až novému zákonu o centrální bance, ale v rámci SBČS byla jeho dikce uplatněna již od 1. července 1991 v novém organizačním řádu. Místo dosavadního vedení byla jako poradní orgán předsedy banky vytvořena bankovní rada, která plnila funkci zaštiťujícího orgánu vůči třem rovnocenným výkonným orgánům (ústředí a dva hlavní ústavy). Hlavní ústavy pak řídily pobočky (sídlící v krajských městech) na území příslušných republik.

Nový zákon o Státní bance československé č. 22/1992 Sb., který nabyl účinnosti 1. února 1992, kodifikoval nezávislost centrální banky. V jejím čele stála sedmičlenná bankovní rada jmenovaná prezidentem republiky. Nově se skládala z guvernéra, dvou viceguvernérů SBČS, dvou viceguvernérů pověřených řízením republikových ústředí SBČS a dvou jejich zástupců. Národnostní složení bylo paritní. Zůstalo zachováno i dosavadní členění avšak s novým pojmenováním: federální ústředí, ústředí pro Českou republiku a ústředí pro Slovenskou republiku.