1 Kč státovka Bankovního úřadu ministerstva financí, revers (1919)

Oběh okolkovaných bankovek byl přechodným řešením. Označené i neoznačené rakousko-uherské papírové oběživo měla v krátké době nahradit definitivní československá platidla, znějící na koruny československé. Vzhledem k neexistenci cedulové banky nešlo o bankovky, ale státovky, tzv. I.emise. Jednalo se o širokou řadu devíti hodnot po 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1 000 a 5 000 korunách částečně nahrazující i mince. Jediná československá mincovna v Kremnici byla totiž od konce roku 1918 neschopna ražby. Tisk nižších hodnot (do 500 Kč) byl proveden v šesti tiskárnách na území Čech – A.Haase, Politika a Unie v Praze, Ed.Strache ve Varnsdorfu, Gebrüder Stiepel v Liberci a J.Otto & Růžička v Pardubicích. Hlavní zásluhu na jejich přípravě a výrobě tiskových forem měla Tiskárna cenných papírů Rakousko-uherské banky ve Vídni. Jen dvě nejvyšší hodnoty byly vyrobeny v zahraničí – státovky po 5 000 Kč vytiskla vídeňská tiskárna a státovka po 1 000 Kč byla zadána obchodní ceninové tiskárně American Bank Note Company v New Yorku. Státovky I.emise byly postupně uváděny do oběhu od července 1919 do února 1920.

Nízké hodnoty tištěné jednoduchými technikami v tuzemských tiskárnách byly stejně jako předtím kolky hojně padělány, což vedlo k rozhodnutí tisknout v USA všechny hodnoty počínaje stokorunou. V letech 1920-1923 byly v novém provedení, tzv. II.emise, vydány hodnoty po 100, 500 a 5 000 Kč tištěné v New Yorku. Kromě několika implantovaných českých prvků šlo o ateliérové práce nízké výtvarné úrovně, avšak o vysoké technické úrovni. V rámci II.emise byly vydány i nové vzory hodnot po 5 a 50 Kč, jednoduššího technického provedení, ale dle výtvarně hodnotných děl předních tvůrců své doby – Jaroslava Bendy, Františka Kysely, Aloise Mudruňky a Maxe Švabinského.

V roce 1921 byla také obnovena činnost kremnické mincovny a došlo k ražbě prvních československých mincí. Mince byly v Československu až do konce roku 1989 vydávány v kompetenci ministerstva financí a cedulová banka pro ně vykonávala jen některé přípravné a emisně-pokladní úkony.

V meziválečném Československu byly nejprve vydány mince po 2 haléřích ze zinku, 5 a 10 haléřích z tombaku, 20 a 50 haléřích a 1 koruně z mědiniklu. Do konce 30.let byla soustava ještě doplněna hodnotami po 25 haléřích z mědiniklu, 5 korunách ve třech typech (nejprve z mědiniklu, později ze stříbra a nakonec z čistého niklu) a 10 a 20 korunách ze stříbra, mezi nimiž jsou i první dvě československé pamětní mince k 10.výročí vzniku Československa a úmrtí prvního prezidenta T.G.Masaryka.