Stánky peněžních ústavů na veletrhu Fibex v Brně (1995)

V souvislosti se zánikem čs. federace a rozdělením SBČS k 1. lednu 1993 vznikla Česká národní banka (ČNB) jako centrální banka České republiky. Činnost a působnost ČNB je upravena zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

V roce 1993 se projevily první významnější obtíže v bankovním sektoru (zavedení nucené správy v Kreditní a průmyslové bance, a. s.). Tento případ ukázal na riziko negativního ovlivňování banky ze strany akcionářů a managementu. Na základě zhodnocení vývojových tendencí v bankovním sektoru, zejména v subsektoru malých bank, byl přijat v roce 1995 tzv. Konsolidační program II, jehož realizace vedla k vyjasnění nepříznivé hospodářské situace řady malých tuzemských bank. ČNB zareagovala zásahy v souladu se svými zákonnými pravomocemi v těch případech, kdy akcionáři bank odmítli nebo nebyli schopni přijmout odpovídající řešení, a prodlužování nepříznivé finanční situace těchto bank bylo neúnosné.

K zamezení rizika likvidní krize malých bank a k podpoře celkové stabilizace bankovního sektoru přijala vláda České republiky "Program posílení stability bankovního sektoru ČR" (dále jen „Stabilizační program “), který byl určen pro tehdy existujících 13 malých bank.

Provedené kontroly na místě ukázaly zejména nedostatečné hodnocení kvality úvěrového portfolia ze strany bank a potřebu výrazného navýšení opravných položek, která v řadě případů znamenala při jejich dotvoření ztrátu kapitálu. Banky, které neplnily stanovené požadavky, postupně musely opustit bankovní sektor.

Novely zákona o bankách v reakci na vývoj v 1. polovině 90. let postupně přinesly mj. posílení pravomoci ČNB při ukládání opatření k nápravě. V roce 1994 bylo zavedeno pojištění pohledávek z vkladů.

V souvislosti se vznikem nového orgánu dohledu pro oblast kapitálového trhu - Komise pro cenné papíry (KCP) v roce 1998 byla podepsána Dohoda o spolupráci při výkonu bankovního dohledu a státního dozoru mezi ČNB, KCP a Ministerstvem financí (MF). Tato dohoda vytvořila základ spolupráce při výkonu dohledu nad skupinami zahrnujícími kromě bank i jiné typy finančních společností.

Přetrvávající hospodářský pokles koncem 90. let a s ním spojená zhoršující se ekonomická situace dlužníků nepříznivě ovlivňovaly výsledky hospodaření bank a kvalitu jejich aktiv. V červnu 2000 akutní krize likvidity Investiční a Poštovní banky, a. s. (IPB) musela být řešena zavedením nucené správy s následným prodejem podniku IPB Československé obchodní bance, a. s. Významným z hlediska dalšího vývoje bankovního sektoru byla privatizace velkých bank . Současně se uskutečnila restrukturalizace transformačních institucí.