Vznik budovy pražské Plodinové burzy souvisí s procesem konstituování komoditních burz v českých zemích, kdy se obchod s plodinami na trzích nově transformoval na pouhou nabídku vzorků a nákup/prodej zboží uskladněného mimo samotný tržní prostor prostřednictvím na ně znějících dokumentů. V roce 1882 zakoupilo Družstvo ku zřízení a udržování plodinové burzy pozemek na tehdejším Havlíčkově (později Gorkého a dnes Senovážném) náměstí, na němž měl vzniknout objekt budoucí komoditní burzy v českých zemích. K samotné realizaci stavby však došlo teprve až v letech 1893 až 1895 podle návrhu architektů Bedřicha Ohmanna a Rudolfa Krighammera. V průběhu stavebních prací došlo na základě rozhodnutí zadavatele k částečné změně původního návrhu, které velmi pravděpodobně provedli architekti Josef Zítek a Josef Schulz. K secesi se blížící Ohmannův návrh byl korigován ve prospěch tradiční novorenesance. Dominantou budovy, v níž se později nacházela i kavárna a vinárna, bylo mohutné schodiště a dva burzovní sály, velký a malý. Vzhledem k nárůstu obchodů komoditní burzy v době I. Československé republiky přestávala budova dostačovat potřebám obchodu a byla k ní v letech 1928 až 1929 provedena funkcionalistická přístavba podle architektonického návrhu Bohumila Hypšmana.

Po zahájení činnosti Státní banky československé byla k tzv. úřadovně č. 1 přičleněna rovněž budova bývalé Plodinové burzy, č.p. 866/30 č. kat. 1226. Přednostně bylo v Plodinové burze dislokováno tzv. oddělení „M“, které se zabývalo finančním zabezpečením monopolních společností. Pro provoz banky byl upraven velký sál bývalé burzy i místnost, v níž se dříve nacházela malá kavárna. Pro závodní (dietní) jídelnu zaměstnanců Státní banky československé sloužily prostory bývalé vinárny. Část sálu Plodinové burzy byla do poloviny padesátých let minulého století obsazena pracovníky platebního a zúčtovacího styku.

Uvedený objekt sloužil administrativě Státní banky po celá desetiletí pouze částečně. Od počátku padesátých let 20. století byla do Plodinové burzy dislokována řada cizích organizací. Přidělování prostor právě v této budově si totiž vyhradila Vládní komise pro umístění úřadů, kterou ustavila na počátku roku 1950 vláda ČSR. S jejím souhlasem se zde na počátku 50. let usídlily např. telefonní ústředna národního podniku Masna nebo po určitou dobu dokonce i ministerstvo národní bezpečnosti. Ve druhé polovině 50. let velkou část budovy užíval Potravinoprojekt, státní ústav pro projektování podniků potravinářského průmyslu, a následně Tělovýchovná jednota Slovan Státní banka československá. Pro vlastní provoz nakonec Státní bance zůstaly jen prostory dietní jídelny, sklad tisku a dalšího příslušenství a do roku 1957 ještě několik místností využívaných Městskou pobočkou v Praze (tehdy byla tato agenda přemístěna do budovy Na Příkopě 28). Na jaře 1960 se největším uživatelem budovy bývalé Plodinové burzy stala Československá televize, která v ní měla vysílací prostory a později do ní přesídlila své ústředí.

Budova Plodinové burzy, která od 50. let minulého století trpěla častými změnami uživatelů, postupně chátrala a v roce 1994, kdy ji Česká národní banka odkoupila, byla v havarijním stavu. Při rekonstrukci ústředí České národní banky proto musela být věnována obzvláštní pozornost i tomuto prostoru. Zásluhou zdařilé rekonstrukce se Plodinová burza, nyní Kongresové centrum ČNB, vrátila ke svému původnímu lesku. Nyní její prostory slouží pro konání konferencí, kulturních akcí, školení zaměstnanců a pro služby specializované odborné knihovny ČNB.

Prameny:
SBČS, S VII/a-127, Budovy-Plodinová burza 1950-1960
SBČS, S VII/a-87/4 Zápis o schůzi Komise pro organizaci Státní banky čs. ze dne 21.3.1950