10 Kčs bankovka Státní banky československé, avers (1953)

Po vzniku Státní banky československé se připravovalo vydání formálně správných bankovek nové emisní banky. Některé návrhy představovaly jen formální inovaci starších vzorů, jiné však měly převést do bankovkové grafiky originální výtvarné projevy (např. stokoruna Karla Svolinského a pětisetkoruna Márie Medvecké). V důsledku realizace peněžní reformy však k jejich vydání nedošlo, ačkoliv tři hodnoty již byly sériově vyráběny a bance dodávány.

V této době došlo také k technickému zjednodušení a zlevnění výrobní ceny mincí, hodnoty po 20, 50 haléřích a 1 koruně byly nově vyráběny jen z levnějšího hliníku.

Zásadní změnu v československém oběživu přinesla peněžní reforma, vyhlášená k 1.červnu 1953. Všechna platidla byla z důvodu utajení vyrobena v Sovětském svazu, mince v leningradské mincovně, státovky a bankovky v moskevské tiskárně Goznak. Sovětská strana vnutila československým vyjednavačům neobvyklé hodnoty po 3 a 25 haléřích a korunách, na které si obyvatelstvo nikdy nezvyklo. Ve velmi nevýhodném poměru byla stávající platidla vyměněna za nové vzory hodnot po 1, 3, 5, 10, 25, 50 a 100 korunách. Do hodnoty 5 Kčs se formálně jednalo o státovky a od hodnoty 10 Kčs o bankovky Státní banky československé, i když jejich ekonomický rozdíl byl v systému podřízenosti emisní banky zcela setřen. Mince byly při peněžní reformě vyměněny za nové vzory hodnot po 1, 3, 5, 10 a 25 haléřích, ražených z levného hliníku.

Vzhledem k nízké výtvarné i technické úrovni těchto platidel činila Státní banka československá již od poloviny 50.let pokusy o jejich výměnu, která se však protáhla na mnoho let. Nakonec došlo v letech 1958-1964 k vydání nových vzorů hodnot po 10, 25, 50 a 100 korunách. Pouze hodnoty po 3 a 5 korunách byly jen formální úpravou stávajících státovek v důsledku změny názvu státu a státního znaku.

Změny prodělala i soustava mincí. Od roku 1957 byla ražena mince po 1 koruně z hliníkového bronzu, která postupně nahradila státovku téže hodnoty. Vysoce hodnotný výtvarný návrh Marie Uchytilové-Kučové s klečící ženou sázející lipovou ratolest se pak na mnoho let stal symbolem československé měny. V 60.letech byla ukončena ražba haléře a tříhaléře a soustavu naopak doplnila nová hodnota po 50 haléřích z tombaku. U ostatních hodnot se změnil jen nový název státu a jeho nový znak (od r. 1960), technické parametry ale zůstaly stejné. V polovině 60.let byla soustava doplněna dalšími dvěma mincemi hodnot po 3 a 5 korunách, které umožnily stažení obíhajících státovek týchž hodnot.