Košický vládní program
Manifestace za zestátnění průmyslu a bank (1945), ČTK |
Košický vládní program ze 4.dubna 1945 byl programem činnosti nové poválečné vlády v čele s levicovým sociálním demokratem Fierlingerem. Prioritou bylo zlikvidovat poválečný peněžní chaos na osvobozených územích a po úplném osvobození položit základy hospodářské obnovy země, která vzhledem k posílení pozice levice v průběhu války směřovala k centrálnímu řízení hospodářství, opírajícímu se o centrální plánování (viz Ekonomický vývoj na území České republiky).
V intencích Košického vládního programu záhy následovaly razantní kroky. V říjnu 1945 byly vydány dekrety o znárodnění průmyslu a bank. Znárodnění se týkalo všech bank a pojišťoven, klíčového průmyslu, dolů a všech závodů s více než 500 zaměstnanci. Celkově se jednalo o podniky podílející se z cca tří čtvrtin na průmyslové produkci země. V červenci 1945 byly položeny základy pozemkové reformy, při které byla konfiskována půda v rozsahu téměř čtvrtiny území republiky. Zhruba třetina této půdy pak byla rozdělena individuálním zemědělcům. V listopadu pak byla provedena měnová reforma, při které byly peníze do limitu 500 korun vyměněny v poměru 1:1 a všechny zbylé peníze byly převedeny na tzv. vázané vklady, které bylo možné uvolnit pouze na určité účely (např. svatbu či pohřeb).
Fronty lidí na přepážce při měnové reformě (1945) |
Sociální demokracie v listopadu 1945 vyhlásila program přechodu k socialismu „s československými specifiky“, sjezd Komunistické strany Československa (KSČ) v březnu 1946 vyhlásil program směřující k převzetí politické moci v zemi. V červnu 1946 Národní shromáždění jednomyslně přijalo budovatelský program Gottwaldovy vlády, podle kterého byl vypracován a v říjnu i přijat dvouletý plán hospodářské obnovy.
Zároveň postupně docházelo k politické a hospodářské orientaci na Sovětský svaz. Zatímco v prosinci 1945 Prozatímní národní shromáždění schválilo vstup Československa do Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, v červenci 1947 Československo na přímý zásah sovětské vlády odmítlo participaci na americké poválečné hospodářské pomoci Evropě (tzv. Marshallově plánu) a členství v Organizaci pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC, později OECD), která ho měla koordinovat.