Pokladniční poukázka Agrární banky Československé na 10'000 Kčs (1929)

Počátky regulace finančního trhu sahají do doby utváření jeho moderní podoby v době 2. poloviny 19. století a počátku 20. století. Regulace samotná se však, až na výjimky v případě veřejnoprávních peněžních ústavů, zprvu prováděla jen v rovině licenční a povolovací, teprve později došlo k vytvoření institucí pro výkon dohledu na blízko a na dálku. Zatímco povolovací činnost byla v Rakousku-Uhersku a následně v Československu soustředěna u jedné státní instituce (ministerstva vnitra), tak samotný dohled (revizní činnost) prováděly samosprávné revizní svazy, které vznikly buď zcela autonomně, nebo naopak nuceně. Ty pak spadaly do kompetence nejvyšších státních úřadů, jako byla ministerstva financí, zemědělství (dříve orby), průmyslu, obchodu a živností (dříve jen obchodu), vnitra i pošt a telegrafů. Rozvoj regulace byl vždy přímým důsledkem krizových jevů v českém a československém peněžnictví (např. zákon č. 133/1903 ř.z. nebo komplex zákonů z roku 1924).

Důvodem rozptýlenosti dohledu bylo široké spektrum finančních ústavů, jež se vyvíjelo od 2. poloviny 19. století. Kromě cedulové banky tvořily páteř finančního systému Československé republiky obchodní banky (akciové, jež doplňovaly společnosti s.r.o.). Jejich podnikatelský charakter spočíval v zakladatelských, úvěrových a depozitních aktivitách. Činnost obchodních bank doplňovaly zvláštní ústavy bankovního typu ve formě veřejných nevýdělečných bank (např. Zemská banka, Hypoteční banka) a státních bankovních institucí (Poštovní spořitelna a Československý reeskontní a lombardní ústav). Významnou úlohu hrály i ústavy lidového peněžnictví – spořitelny, okresní záložny hospodářské (a kontribučenské záložny a rolnické vzájemné pokladnice), občanské záložny, živnostenské záložny (Schulze Delitzschova typu), vesnické záložny (Raiffeisenova typu) a jejich svazy. Součástí systému byly i soukromé bankovní závody, které však až na výjimky měly jen podružný význam. Celý systém dále dotvářely soukromé a veřejné pojišťovny, soukromé a státní zastavárny, sirotčí pokladny a zemské úvěrové fondy.