Kdo stál v čele centrální banky?

Za dobu existence Československa a České republiky se v roli správce centrálního bankovnictví vystřídala řada institucí. Měnila se jejich jména stejně jako názvy pozic vedoucích představitelů. Od guvernéra přes generálního ředitele a předsedu obloukem zpět ke guvernérovi. Názvy a funkce pozic i samotných bankovních institucí se měnily podle hospodářské i společenské situace, neboť za posledních více než 90 let prošla naše země, a nejen ona, vcelku bouřlivým vývojem.

Seznamte se s nejvýznamnějšími představiteli českého bankovnictví, kteří se významně podíleli a podílí na formulování zásad měnové politiky spojené s korunou československou nebo korunou českou, ať již se jednalo o statutární zástupce cedulového bankovního ústavu nebo členy jeho nejvyššího řídícího statutárního orgánu (např. bankovní rady).

Alois Rašín (6. 3. 1919 - 8. 7. 1919)
Ve své praktické politice požadoval důsledné oddělení Československa od bývalého Rakouska-Uherska. Na přelomu února a března 1919 provedl odluku československé měny od inflační měny rakousko uherské a začal uskutečňovat deflační měnovou politiku. 5. ledna 1923 byl na něj spáchán atentát. Zraněním podlehl dne 18. února 1923.

Cyril Horáček (10. 7. 1919 - 9. 10. 1919)
Přední národohospodářský teoretik se po vzniku Československé republiky nejprve politicky angažoval v agrární straně, ale po roce 1925 se přiklonil k Československé národní demokracii. Za agrární stranu byl vyslán i do Národního výboru, později se stal členem Národního shromáždění a poté předsedou senátu.

Kuneš Sonntág (9. 10. 1919 - 25. 5. 1920)
Ve své organizační činnosti se podílel na vybudování zemědělského družstevnictví, zejména v oblasti sladařství, lihovarnictví a rolnického cukrovarnictví. Podstatně se zasloužil i o rozvoj agrárního školství zejména v roce 1924, kdy se spolupodílel na založení Československé akademie zemědělské.

Karel Engliš (25. 5. 1920 - 20. 2. 1939) * uvedené funkční období nebylo kontinuální
Jeden z předních československých národohospodářských teoretiků, který byl autorem řady ekonomických teoretických prací např. Národní hospodářství či Teorie státního hospodářství apod. V období komunistického režimu byl vystaven tvrdé perzekuci.

Vladimír Hanačík (22. 3. 1921 - 26. 9. 1921)
V první úřednické vládě Jana Černého zastával od 21. března 1921 na půl roku funkci ministra financí. Byl jedním z hlavních organizátorů československé finanční správy po převratu, a proto také od roku 1919 stál v čele Zemského finančního ředitelství v Praze.

Augustin Novák (3. 10. 1921 - 7. 10. 1922)
Před nástupem do funkce vrchního ředitele bankovního úřadu ministerstva financí působil na vrcholné manažerské pozici v Zemské bance království Českého. V letech 1921–1922 zastával v úřednické vládě Edvarda Beneše post ministra financí. V této funkci se mu podařilo ve Velké Británii a USA uzavřít zahraniční státní půjčku, která měla podpořit československou měnu.

Bohdan Bečka (25. 2. 1923 - 15. 11. 1925)
Významně se zasloužil o stabilizaci české úvěrové soustavy po deflační krizi v letech 1922–1924. Od roku 1925 byl za Československou národní demokracii zvolen do senátu, v němž zasedal až do roku 1929.

Vilém Pospíšil (25. 1. 1926 - 16. 2. 1934)
První guvernér Národní banky Československé patřil k nejvýznamnějším manažerům československého peněžnictví. Vzhledem ke svým zkušenostem z mezinárodní diplomacie byl později vládou jmenován zmocněným ministrem pro mezinárodní finanční jednání (vedl např. jednání o britské půjčce po Mnichovské dohodě v roce 1938).

Ladislav František Dvořák (31. 3. 1939 - 18. 5. 1945)
Významně se angažoval v mezinárodním agrárním družstevním hnutí a byl členem vědecké rady Mezinárodního ústavu zemědělského v Římě i Mezinárodního ústavu pro družstevní studium v Paříži. Byl také autorem celé řady monografií o československém družstevnictví.

Jaroslav Nebesář (1. 6. 1945 - 1. 7. 1950) * uvedené funkční období nebylo kontinuální
Sociálně demokraticky orientovaný hospodářský teoretik se podstatně zasloužil o šíření ekonomických myšlenek J. M. Keynese. Na počátku 50. let vytvořil v Národohospodářském ústavu Hlávkovy nadace centrum pro vědecké zkoumání ekonomických procesů.

Otakar Pohl (1. 7. 1950 - 3. 10. 1969) * uvedené funkční období nebylo kontinuální
Pod jeho vedením byla v 50. letech realizována koncentrace československého bankovnictví podle sovětského modelu. Avšak již od poloviny 50. let usiloval o maximální autonomii centrální banky vůči vládním a stranickým orgánům. V roce 1968 se přihlásil k myšlenkám Pražského jara a odsoudil okupaci zeměmi Varšavské smlouvy.

Jaroslav Kabeš (20. 2. 1954 - 16. 8. 1957)
Dlouholetý bankovní úředník zastával v letech 1949–1953 funkci ministra financí, v níž inicioval realizaci peněžní reformy v roce 1953. Významně se podílel na utváření nové podoby československého peněžnictví po roce 1945.

Svatopluk Potáč (3. 10. 1969 - 29. 12. 1989) * funkční období nebylo kontinuální
Významně se podílel na definování vnitřních procesů Státní banky československé zejména v období 60. a 70. let. V letech 1981–1988 zastával pozici předsedy Státní plánovací komise a místopředsedy vlády ČSSR.

Jan Stejskal (18. 6. 1981 - 1. 11. 1988)
V roce 1981 byl jmenován předsedou Státní banky československé. Kladl důraz na nezadlužování ČSSR. V době jeho působení v čele SBČS došlo k navrácení měnového zlata z USA a Velké Británie zpět do Československa.

Josef Tošovský (29. 12. 1989 - 31. 11. 2000) * funkční období nebylo kontinuální
V prosinci 1989 byl jmenován předsedou Státní banky československé, od ledna 1993 působil jako guvernér České národní banky. V prosinci 1997 byl jmenován předsedou úřednické vlády.

Pavel Kysilka (17. 12. 1997- 23. 7. 1998)
V roce 1992 byl jmenován do funkce viceguvernéra Státní banky československé a následně i České národní banky. V období od prosince 1997 do července 1998 byl pověřen zastupováním guvernéra ČNB Josefa Tošovského po dobu,kdy vykonával funkci předsedy vlády České republiky. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností připravujících rozdělení československé měny v roce 1993.

Zdeněk Tůma (1. 12. 2000 - 30. 6. 2010)
Před svým nástupem do České národní banky působil ve vrcholných manažerských pozicích předních českých a evropských finančních institucí (např. Evropská banka pro obnovu a rozvoj) a zároveň se věnoval pedagogické činnosti. V rámci svého působení v bankovní radě v letech 1999 až 2010 významně přispěl ke zvýšení otevřenosti České národní banky.

Miroslav Singer (1. 7. 2010 - 30. 6. 2016)
Do svého jmenování členem bankovní rady působil ve vědecko-výzkumných institucích a zároveň ve vedení nejvýznamnějších podnikatelských subjektů specializovaných na zvyšování ekonomické výkonnosti podniků. V roce 2013 získal mezinárodní ocenění Guvernér centrální banky ve střední a východní Evropě poté, co ČNB vyčerpala prostor ve snižování úrokových sazeb a bránila verbálními intervencemi posílení koruny v zájmu uvolnění měnové politiky. V roce 2014 obdržel prestižní mezinárodní ocenění Guvernér centrální banky v Evropě za uvolnění měnové politiky prostřednictvím intervencí na měnových trzích (zavedení tzv. kurzového závazku v roce 2013) a dále za jeho vedoucí slovo mezi středoevropskými zeměmi při debatách o dosahování finanční stability v Evropské unii. V roce 2015 získala ČNB pod jeho vedením mezinárodní ocenění Central Banking Transparency Award za otevřenost a využití nových nástrojů v komunikaci.

Jiří Rusnok (1. 7. 2016 - 30. 6. 2022)
Před nástupem do bankovní rady působil ve vrcholných manažerských funkcích státních i soukromých institucí. Mimo jiné zastával od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 funkci předsedy vlády ČR. Během svého působení v čele centrální banky obdržel mezinárodní ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu 2017 a Guvernér centrální banky v Evropě 2018 za hladké ukončení kurzového závazku, včetně jeho důkladné přípravy a efektivní komunikace a následný návrat ke konvenční měnové politice. Zasazoval se o transparentní komunikaci centrální banky, za což byla ČNB pod jeho vedením oceněna mezinárodní cenou Central Banking Transparency Award 2022.

Aleš Michl (1. 7. 2022 - současnost)
Svou profesní kariéru začal již během studií na Vysoké škole ekonomické v Praze jako ekonomický novinář. Později působil jako ekonomický poradce, ekonom a investiční stratég . V roce 2016 založil Michl Fund Management s.r.o., která se následně stala spoluzakladatelem společnosti Robot Asset Management SICAV a.s. vykonávající činnost investičního fondu kvalifikovaných investorů s podfondem Quant. Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB tyto své aktivity ukončil. Je autorem knih MICHLiq - průvodce ekonomií a investicemi, Jestřábi a holubice, Reset ekonomiky a mnoha sloupků a článků publikovaných v denících a časopisech.