Narozen 18. 9. 1867 v Nechanicích u Hradce Králové, zemřel 18. 2. 1923 v Praze. V roce 1891 absolvoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy university v Praze a následně se věnoval advokacii. V roce 1900 si pak otevřel vlastní advokátní kancelář. Již za studií se začal aktivně účastnit politického života a stal se jedním z vůdců pokrokářského hnutí. V roce 1894 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu s tzv. Omladinou ke dvěma letům těžkého žaláře. V roce 1899 spoluzaložil státoprávně radikální stranu s ostře protihabsburským programem, avšak posléze se začal sbližovat s názory mladočeské strany, do níž však vstoupil teprve až v roce 1907. V roce 1911 byl za ni zvolen poslancem do vídeňské říšské rady a zároveň se ujal řízení stranického deníku Národní Listy. Za války byl jedním z čelných představitelů domácího protirakouského odboje a byl zakládajícím členem Maffie. Byl proto zatčen a 3. června 1916 odsouzen spolu s Karlem Kramářem k trestu smrti. V lednu 1917 mu byl císařem Karlem I. trest zmírněn na deset let vězení a v červenci 1917 byl zcela amnestován. 28. října 1918 byl jako člen Národního výboru organizátorem protirakouského převratu a současně i autorem prvního zákona nově vzniklého československého státu. Stal se vůdčím představitelem Československé národní demokracie, nacionálně české politické strany, která se v únoru 1918 konstituovala na základě dosavadních pěti politických stran (svobodomyslné, tzv. mladočeské, státoprávně pokrokové, české pokrokové, tzv. realistické, národní, tzv. staročeské a moravské lidově-pokrokové). Od listopadu 1918 do června 1919 a od října 1922 až do své smrti byl ministrem financí. Byl také členem tzv. pětky, vytvořené kolem roku 1920, která působila jako užší sbor politiků, kteří zprostředkovávali vztahy mezi vládou a státotvornými politickými stranami a dohadovali společný postup v zásadních politických otázkách. Ve své praktické politice požadoval důsledné oddělení Československa od bývalého Rakousko-Uherska. Na přelomu února a března 1919 provedl odluku československé měny a inflační měny rakouské a začal uskutečňovat deflační měnovou politiku. 5. ledna 1923 byl na něj spáchán atentát anarchistou Josefem Šoupalem, zranění podlehl 18. února 1923. Hlavní dílo: Finanční a hospodářská politika Československa do konce r. 1921, Národní hospodářství (1922).