Narozen 18. 5. 1896 v Táboře, zemřel 15. 8. 1964 v Praze, český ekonom a politik, který se zabýval i filozofií a literaturou. V letech 1907–1914 vystudoval reálné gymnázium a poté abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi (1914–1915). Od roku 1920 pracoval jako bankovní úředník v Agrární bance československé a poté v jejích dceřiných uhelných společnostech jako účetní (Centrocarbon, Agrocarbon). Jako předválečný člen komunistické strany si po osvobození Československa velmi rychle vybudoval svou stranickou i profesní kariéru. Již 19. září 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky, n. p., v Praze (dříve Agrární banky československé) a v září 1946 se stal 1. náměstkem vrchního ředitele Živnostenské banky, n.p. v Praze. Současně působil také jako člen Dočasné správy Národní banky Československé a od roku 1948 byl členem její bankovní rady. V letech 1949–1953 zastával funkci ministra financí a v této funkci inicioval peněžní reformu v roce 1953. V letech 1953–1957 zastával post generálního ředitele Státní banky československé. V roce 1957 odešel na odpočinek. V průběhu let 1946–1954 byl členem Ústředního výboru Komunistické stany Československa a v roce 1948 působil v Ústředním akčním výboru Národní fronty. Již v době I. ČSR byl literárně činný, napsal několik básnických sbírek a věnoval se překladatelské činnosti (se zaměřením na marxistickou filozofii).